Výsledky vyhledávání v sekci: Seriály
  • Kdo řídí internet? - ByznysPlac.cz

    Nedávno se pokusily některé státy v čele s Ruskem a Čínou dostat internet pod vládní kontrolu. Chtěli tak dokázat, že svoboda je příliš velká a ohrožuje nebohého občana. Cenzura v Rusku a Číně skutečně filtruje obsah a ráda by přes OSN a Mezinárodní telekomunikační unii dokázala zvládnout celou mezinárodní síť. USA a státy EU se postavily proti. Kdo skutečně řídí internet?Základní děleníJestliže vezmeme Internet jako vrchol pyramidy, tak hlavní dvě linie jsou ICANN a ISOC. První znamená Internet Corporation for Assigned Names and Numbers – tedy Internetová korporace pro přidělování jmen a čísel a druhá část je jednoduše Internet Society – internetová společnost. Dále se ICANN dělí na IANA, ASO, CCNSO, GNSO, Network Solution a Accredited Registrars a ISOC na IAB, IETF a IRTF. Mnoho zkratek je pohromou pro neznalé, ale ICANN řídí IP adresy a domény a ISOC internetové technologie.ISOCMéně známá část internetu je zastřešující organizací, která vznikla v roce 1992. Je volným sdružením více než 100 organizací a tisíce fyzických osob. Má za úkol koordinovat mezinárodní spolupráci při zavádění internetových technologií a zastřešuje dvě dobrovolné organizace IAB a IETF, které nemají právní subjektivitu. ISOC dohlíží na ostatní organizace řízení internetu a v některých případech poskytuje finanční a jinou podporu. Každoročně pořádá mezinárodní konferenci (INET) a koordinuje s Internetem související veřejnou politiku, obchodní činnosti, regionální a místní řízení, standardizaci a řídí mezinárodní sekretariát. Jednou z nejdůležitějších právních činností ISOC je obrana volného použití slova „internet“, zajištění, že zůstává obecný výraz, který není ochrannou známkou nebo ve vlastnictví libovolné fyzické nebo právnické osoby. Členové dostávají dvouměsíčník s názvem „OnTheInternet“ a měsíční bulletin s názvem „ISOC Forum“ a slevy na různé produkty a služby. ISOC podporuje celou řadu vzdělávacích programů – například ThinkQuest, pořádá mezinárodní soutěže, poskytuje stipendia pro studenty středních škol, kteří rozvíjejí vzdělávací nástroje pro web a v říjnu 2002 získala práva na řízení org domény.ICANNICANN popisuje svůj cíl jako zachování centrální koordinační funkce globálního Internetu pro veřejné blaho. ICANN má odpovědnost za přidělování parametrů protokolu Internet, dohled nad systémem doménových jmen, přidělování IP adres a řízení systému kořenového serveru. ICANN se skládá ze tří podpůrných organizací. ASO řídí IP adresní prostor a jeho rozdělení do různých organizací a je podporována třemi stávajícími regionálními internetovými registry – APNIC, ARIN a RIPE NCC. NSO je subjekt odpovědný za rozvoj a souhlas pozic a doporučení globální politiky týkající se kódů země a nejvyšších domén (prvního řádu). GSO radí ICANN ve vztahu k politickým otázkám týkajícím se Domain Name System (systému domén). Každá z těchto podpůrných organizací má povinnost jmenovat tří představitele v radě ICANN.Podpora ICANNNásledující výbory také podporují ICANN. Vládní poradní výbor GAC poskytuje poradenství vlády v otázkách veřejné politiky tam, kde může být interakce mezi politikou ICANN a národních zákonů nebo mezinárodních dohod. ALAC je zodpovědný za poskytování poradenství ICANN v otázkách, které mají vliv na zájmy jednotlivých uživatelů internetu a IANA podporuje ICANN v řízení a přiřazování parametrů internetových protokolů potřebných k tomu, aby internet fungovat v praxi. IANN je dále podporována různými organizacemi včetně Internet Engineering Task Force, World Wide Web Consortium, ITU – Mezinárodní telekomunikační unií a Evropským standardizačním telekomunikačním institutem – ETSI.Pro mnohé uživatele je jistě způsob a rozdělení pravomocí na internetu nepřehledné. V jedné otázce mají kritici pravdu, když tvrdí, že internet je amerikanizovaný. Tato amerikanizace se zatím osvědčila z hlediska, že je zachována svoboda internetu, internet funguje a v USA se nachází nejpokrokovější technologická základna. Je také jasné, že společnosti v USA nepotřebují státní kontrolu různých zemí, protože by to narušilo jejich globální význam. Internet je svým systémem řízení unikátní. V podstatě existuje na dobrovolné a společenské bázi a kupodivu nepotřebuje státní byrokracii. Je typickou občanskou společností, což vzbuzuje nelibost vlád a různých politiků. Dokazuje totiž, že bez nich to jde také a mnohem lépe.

    31. květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Návody
  • Ručitelem bez omezení – takové jsou některé zákony - ByznysPlac.cz

    Možná jste nikdy neporušili žádný zákon ani nezůstali nic dlužní. Pečlivě si hlídáte svoje platby a myslíte si, že se VÁM nic stát nemůže, nikdo Vás nedokáže finančně oblestít. Bohužel právních jistot v otázce financí je málo a stát naložil občanům nejen platby, ale také je složitě zavázal z různých smluv a vztahů. Koupit si nemovitost je tak poměrně riskantní záležitost.Zákon proti občanoviMnohdy jsou jednoduché věci velice složité. Koupí nemovitosti se nestáváte jen plátcem daně z nemovitosti, ale můžete narazit na neznalost zákona, která vám udělá pěknou díru v rozpočtu. Prodávající obdrží peníze a měl by tedy zaplatit daň. Spolehněte se na tuto eventulaitu, protože ji máte ve smlouvě a zákon také stanovuje plátcem prodávajícího. Občan ale musí znát ještě jednu zákonnou fintu.Dobrá koupěPěkně si bytu užívejte. Katastr nemovitostí musí posílat informace o převodech nemovitostí Finančnímu úřadu a také tak činí. Povinnost podat přiznání k převodu nemovitosti leží na prodávajícím, kterého jste obšťastnili pěknou částkou. Jistě byl velice spokojen a protože jste opatrní, uložili jste do zápisu vašich jmen v katastru peníze u notáře. Nebo u advokáta, pokud mu dostatečně důvěřujete. Miliony potom přešly spolu s vaším vlastnictvím na bankovní účty prodávajícího.Klid před bouříProdávající byl slušný, korektní a přistoupil na bezpečnou koupi. Rozhodně byl potěšen jednáním s vámi a s dohodnutou částkou. Dokonce i podal přiznání k dani a chystal se z peněz, které jste mu poskytli, zaplatit daň ve výši 3 %. Příští rok bude platit 4 %, takže trochu spěchal. Cena se platí z částky znaleckého posudku nebo z kupní ceny. Z té hodnoty, která je vyšší, což je praktickým krokem státu, aby získal co nejvíc. A vy můžete začít zařizovat.PřihoříváMůžete teď v klidu snít o dalších investicích. Daň ve výši 3 % ze dvou milionů je pouhých 60.000 Kč, pokud jste si koupili něco lepšího za 5 milionů, tak je částka rovna 150.000 Kč. Bohužel není vše tak jednoznačné a stát vás stanovil ručitelem. Aby téměř nikdy nedošlo k nezplacení daně, dostal Finanční úřad do rukou pěknou zbraň na vlastníky nemovitostí. S domem nebo bytem se utéci nedá. Takže jeden den máte ve schránce obsílku.Zaplaťte daňKdyž prodávající sebere peníze za byt a nezaplatí daň z převodu, vyzve vás Finanční úřad k zaplacení. Má na to 5 let. Naštěstí minula divoká období, kdy stačilo Finančnímu úřadu, že neměl na účtu peníze a ihned vás obesílal. Tento pohodlný život skončil, Finanční úřad musí využít veškerých možností k vymožení dluhu od plátce daně. Takže musí i sám daň vyměřit, stanovit lhůty, vyzvat, obeslat a nutit poplatníka, tedy prodávajícího k zaplacení a nakonec jej dohnat k exekuci, kterou sám provádí. V tento moment ale Finanční úřad také vyzve vás.Nic netušíteAsi je to schválně, ale o tom, že poplatník nezaplatili daň a běží s ním řízení o nezaplacení daně, se nic nedovíte. Prostě jeden den obdržíte obsílku s částkou a termínem zaplacení. Pryč je dovolená, dárky na Vánoce, prostě musíte zaplatit. Neplatíte samozřejmě žádné úroky z prodlení a sankce. Pro vás začíná běžet lhůta a pokud splatíte včas, platíte jen čistou daň. Pokud nezaplatíte v termínu, začínáte být stejným dlužníkem a roztočí se kolotoč penále a exekucí.Žít v klidu tedy ze zákona nelze. Při koupi nemovitosti musíte vědět, že jste ručitelem a pokud prodávající nezaplatí, musíte zaplatit vy a potom se s prodávajícím soudit. Taková nejistota trvá 5 let. Poté je daň z vašeho hlediska promlčená a nelze ji na vás vymáhat. Proto někdy nestačí být opatrný při uzavírání smlouvy, ale je potřeba znát také zákony. V notářské nebo jiné úschově by tedy měla skončit nejen platba za nemovitost, ale měla by tam být také částka na úhradu daně z převodu nemovitosti, která se poukáže přímo Finančnímu úřadu. A ještě jeden problém. Je dobré si udělat před koupí znalecký posudek za několik desítek tisíc korun. Někdy můžete koupit nemovitost za dva miliony, ale státem nařízené ceny odhadnou nemovitost na pět milionů. Potom ani částka složená u notáře nepomůže a nepostačuje na úhradu daně. Stát tak komplikuje život slušným lidem a to chce od roku 2014 přenést povinnost za platbu daně na kupujícího. Možná je to dobře, ale ručit bude zase prodávající…

    29. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Zneužívání trestního práva v obchodních věcech - ByznysPlac.cz

    Včera proběhla konference o vymahatelnosti práva v České republice. Státní zástupkyně, která si v očích veřejnosti vysloužila uznání za svoji ráznost a nekompromisnost, vystoupila se zajímavým projevem. Informace tisku jsou velice úsečné a celý projev není k dispozici. Jak se vyjádření českého Cattaniho dotýká podnikatelů?Vymahatelnost právaSlovní spojení – vymožení a právo navozuje dojem dosažení určitého postupu nebo výsledku nepřirozenou a tedy násilnou cestou. Donucování k prosazení práva ale není tím hlavním principem, o který se tady jedná, a tak je toto spojení spíše nešťastným vyjádřením. Právo se musí především přirozeně aplikovat. Módnost tohoto termínu pak zastiňuje podstatu myšlenky, že právo musí být respektováno.Soudní nezávislostNaopak tento pojem je zcela pochopitelný a rozumí mu každý občan. V demokracii musí být soudce naprosto nezávislý v rámci právního řádu. Soudce je zodpovědný pouze svému svědomí při nejlepším a nejpreciznějším dodržováním zákonů. Bohužel se pozice nezávislého soudce pohybuje spíše v materiální rovině a veřejnost vnímá nezávislost jako finanční stabilitu a možnost rozhodnout jakkoliv, bez ohledu na stav a zájem společnosti. Typickým případem je nevole veřejnosti nad rozsudky mezi romskými obyvateli a ostatními občany, nad kauzami řidiče Smetany nebo útokem zápalnou láhví ve Vítkově.Soud nastupuje až po skončení vyšetřováníLenka Bradáčová prohlásila, že v obchodních a dalších civilních sporech legislativa právníkům umožňuje naprosto cíleně zneužívat trestního zákoníku. Doslova prohlásila, že pokud je systém založen na zločinu, ať se zruší policie a státní zastupitelství. A právě otázka nezávislosti je jednou z příčin zneužívání trestního zákoníku. Nejde ale o zneužívání zákoné normy, ale o využívání orgánů činných v trestním řízení. Chyba není v zákonech. Chyba je v postupech, které policie a státní zástupci volí a jak řeší trestnou činnost.Zneužití trestního právaVyšetřovatelé nikdy svoji nezávislost, jak ji vnímají soudci, nedosáhli. Úřad vyšetřovatele neexistuje a kariérní postup, zaměstnanecký poměr a podřízenost jsou stále v rukou Ministerstma vnitra. Policisté navíc jsou terénními pracovníky a s občany přijdou běžně do styku. Nejsou tedy odděleni soudcovským stolem a spisem, protože řízení vedou a připravují pro budoucí rozhodnutí. Proto mohou být často zneužiti nebo sami iniciují trestní řízení za jiným účelelm, než je stanoveno.Fiktivní trestní oznámeníStátní zástupkyně má nepochybně pravdu, že stačí podat trestní oznámení a mohou se dít zajímavé věci. Obchodníci mohou skutečně policii využít k získání informací nebo poškození firmy nebo jednotlivce. Proč platit soudní poplatky, když policie pracuje zadarmo a pokud se najde vhodný vyšetřovatel a případně i „morálně narušený“ policista, může úplatek zajistit správný směr činnosti tohoto orgánu státní moci. A opravdu stačí jedno trestní oznámení. Ale toto se děje a dělo v každé zemi a za všech režimů.Vina státního zastupitelstvíOtázka není v rušení policie a státních zastupitelství, ani v právnících, kteří šikovně zneužívají nebo spíš využívají trestního práva. Otázka je v činnosti státního zastupitelství. Státní zástupce dozoruje každý případ, může se zúčastnit jakýchkoliv úkonů trestního řízení a může řízení zastavit, přerušit nebo nařídit provedení jiných úkonů. A činí tak opravdu? Nesedí většina státních zástupců v kancelářích a k trestnímu spisu si „přičuchne“ až s podáním obžaloby soudu, kterou mu v návrhu stejně připraví vyšetřovatel?Zneužití trestního řízeníZa problémy zneužívání trestního řízení nejsou vinni advokáti, právníci a další zástupci oznamovatelů nebo stíhaných. Jsou jimi státní zástupci, kteří taková jednání dopuštějí. Jestliže se z hlediska trestního oznámení rozjede mašinérie šetření, tak v první fázi se pouze zjišťují okolnosti a důvodnost oznámení. Tady žádná výhoda nikomu neplyne. Ale v době, kdy policie založí spis a začne shromažďovat údaje, tady se k informacím dá skutečně dostat. Oznamovatel může mít (ale nemusí) přístup do vyšetřovacího spisu a dovídat se zajímavé skutečnosti. Policie si totiž vyžádá nebo zajistí například účetnictví, obchodní smlouvy, odposlechy, výpisy z bankovních účtů a zdokumentuje činnost podezřelého. Tady opravdu informace jsou. Kromě toho může policie naformulovat jakýkoliv návrh na obžalobu soudu a lenivý státní zástupce ji šmahem k soudu odešle. Vykonstruovaný trestný čin místo k obchodnímu soudu putuje k trestnímu a mohou se dít zajímavé věci.Cesta je cílPaní Bradáčová má nepochybně pravdu. Určitě zná tyto postupy a ví, jak naložit s fiktivními trestními oznámeními a jak nedopustit zneužití trestního řízení. Vědí to také ostatní státní zástupci? Kolik jich zastaví trestní stíhání v jeho průběhu? Vina není na advokátech, ti jen hledají možnosti, jak pracovat efektivně pro své klienty. Vina padá na státní zastupitelství, které kontroluje policii a tvoří mezičlánek k soudu. Bez státního zastupitelství by nebylo žaloby. A cesta má jen jeden cíl – důslednou činnost státních zastupitelů bez rušení policie a sebe sama.

    01. červen 2020 - Napsal: Redakce

  • Změna podmínek spotřebitelských úvěrů – pomoc žadatelům nebo jen administrativa? - ByznysPlac.cz

    Problém spotřebitelských úvěrů spočívá v jejich zneužívání věřiteli. Na vině ale nejsou jen možnosti, které úvěry poskytují, ale také exekuční zákon. Díky tvrdým sankcím, ke kterým mohou exekutoři sáhnout, se nebojí mnozí věřitelé půjčovat komukoliv. Ztratila se tak zcela odpovědnost věřitele za půjčené peníze.Změna zákonaNové změny zákona o spotřebitelských úvěrech mají zpřísnit poskytování a dát možnost odstoupení od smlouvy. Mají posílit ochranu spotřebitele na finančním trhu a zamezit praktikám, které zneužívají něčí tísně. Tíseň kvalifikuje také trestní zákoník, který lichvu označuje za zneužití tísně a zřejmý nepoměr k získané výhodě z úroku. Novela zákona má umožnit odstoupení od spotřebitelského úvěru do 14 dní a zakáže použití směnek nebo šeků.Zprostředkovatelské praktikyMnozí poskytovatelé spotřebitelských úvěrů byli jakoby jejich zprostředkovateli. Půjčku tedy sami neposkytovali, ale zájemci poskytli možnost ji získat. Za tyto služby inkasovali často vysoké odměny, které mnohdy převyšovaly poskytnuté úvěry. Často se stávalo, že jenom předložili možnost získat „nezískatelný“ spotřebitelský úvěr a s odměnou zmizeli. Nyní budou muset poskytnout „vyrozumění o výsledku svojí zprostředkovatelské činnosti“. Tato formulace bude zřejmě snadno zneužitelná. Jakýkoliv „výsledek“ může být prostě jednání a pro mnohé zprostředkovatele nebude znamenat problém. Správně měla být provize poskytnuta pouze v případě, že zájemce spotřebitelský úvěr získá nebo jej odmítne. Tím by se prostor pro neoprávněnou provizi značně zúžil. Nyní alespoň odměna zprostředkovatele musí být uvedena ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.Změna posuzování úroku z úvěruPodle směrnice EU musí dojít také ke změně RPSN, tedy údaje, který sice složitě vypočítává náklady úvěru, ale obsahuje jejich veškerý výčet. Úvěry totiž nestojí jen úrok. Se spotřebitelským úvěrem mohou být spojeny další poplatky. Poskytovatelé úvěrů si často nechávají zaplatit za posouzení úvěru, za vedení úvěrového účtu a další poplatky, které úvěr zdražují. RPSN tedy procentuálně zohledňuje veškeré náklady a může se výrazně lišit od samotných procent, za kterých je spotřebitelský úvěr poskytován.Změna posuzování klientaSpotřebitelský úvěr bude možné poskytnout pouze za předpokladu, že bude zřejmá bonita klienta a že klient bude schopen úvěr splácet. Tady bude zajímavé sledovat, jak se některé úvěry vyrovnají se svými nabídkami. Na internetu se objevují reklamy na úvěry bez jakéhokoliv zajištění, bez nahlížení do registru o dlužnících, bez doložení příjmu nebo bez ručitele. Tyto praktiky by měly skončit. Přesto podle Občanského zákoníku existuje běžná půjčka mezi občany, která samozřejmě nevyžaduje žádné podobné podmínky. A jak se bude dokazovat, že klient je schopen splácet? To může být velice individuální.Zajištění úvěruSpotřebitelský úvěr nebude možné přezajistit. Stávalo se, že na poměrně malý dluh dokázali poskytovatelé získat vysoké zajištění v podobě nemovitostí, starožitností nebo předmětů vysokých hodnot a tyto realizovat. Malý úvěr tak znamenal mnohonásobné obohacení na úkor dlužníka. Toto se ostatně stále děje v exekučním řízení.Nejde o spotřebitelský úvěrSpotřebitelský úvěr se stal zvláštním úkazem na úvěrové scéně. Poskytují jej společnosti bez bankovní licence, které nepodléhají žádnému dohledu ČNB. Postupem času se ze spotřebitelského úvěru stal ráj lichvářů, které policie a státní zastupitelství neumějí nebo spíš nechtějí trestat. Na druhou stranu si za problémy s úvěry mohou také dlužníci. Pokud se vyloučí ti, kteří si půjčují s úmyslem nikdy peníze nevrátit, tak mnoho občanů velice naivně a neopatrně nakládá se svými závazky a majetkem. Půjčí si nebo nechají zprostředkovat úvěr za nejistých podmínek a od neznámých osob, kterým svěří svoje veškeré příjmy a majetkové hodnoty.Subjektivní podmínky úvěrováníNovela zákona také odřízne od spotřebitelských úvěrů osoby, které se dočasně ocitly v problémech. To ovšem není dobře. Ti budou muset opět za lichváři. Je možné, že při ztrátě zaměstnání nebude možné sehnat žádný úvěr kromě lichvy na 1.000 procent ročně nebo dokonce měsíčně. A sankce? Za porušení zákona bude možné udělit pokutu do výše 20 milionů korun. Některé změny zákona jsou velice nejasné. Posouzení schopnosti splácet je zčásti subjektivní volbou. Zákon se určitě bude opět obcházet a půjčovatelé nebo lidé v kritické finanční situaci si cestu najdou. Jedni k získání peněz za každou cenu a druzí ke značnému obohacení. O to přece u „spotřebitelských“ úvěrů jde.

    01. červen 2020 - Napsal: Redakce

  • Na co se může finanční úřad ptát do zahraničí? -ByznysPlac.cz

    Mezi daňovými systémy v různých zemích probíhají různé datové toky a informace. O každém plátci nebo neplátci daní se tak může česká daňová správa dozvědět zajímavé údaje. K zemím mimo EU je potřeba, aby ČR měla uzavřenou dvoustrannou dohodu, ale v rámci Evropské unie není třeba nic dalšího. Prostě se stačí ptát.O čem se finančáci mohou dozvědětV dotazech na daně zastupuje daňovou správu Ministerstvo financí. Právní pomoc se týká přímých daní, což jsou v České republice daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí a mohou to být obdobné daně v jiných státech, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku a dále jsou to oblíbené daně z pojistného – sociální a zdravotní. V zemích EU se tedy mohou vyměňovat jakékoliv doklady daňového poplatníka bez jeho vědomí o jakýchkoliv daních, ať je platil v ČR, Německu, Řecku nebo Anglii. Daňová správa tak může získat ucelený a přesný přehled příjmů a jejich danění.Systém výměnyExistují tři druhy výměny informací – automatický, z vlastního podnětu a na dožádání. Česká daňová správa si musí systém a způsob výměny informací dohodnout takzvaným memorandem s každým státem. Dalo by se říci, že se jedná o prováděcí předpis, který řeší průběh, práva, povinnosti a způsob výměny informací. Nezůstává však pouze u výměny. Finančáci a kontroloři z ČR a naopak ze zahraničí získávají práva přítomnosti kontrolorů na území jiného státu, domlouvají typ a četnost výměny dat a provádějí souběžné daňové kontroly v různých zemích. Takto může být evropská společnost se sídlem v jednom státu a s pobočkami v různých zemích kontrolována současně a tedy velice koordinovaně jednou kontrolou ve všech místech svého působení.Memorandum o porozuměníČeská republika tak má uzavřena takzvaná Memoranda o porozumění a také Dohody o zamezení dvojího zdanění se 77 státy. Je mezi nimi například Kanada, Austrálie, Bermudy a samozřejmě všechny evropské země včetně Slovenska. S naším bývalým federálním partnerem existuje tato dohoda od 10.12.2009. V případě informací na dožádání stanovuje povinnost obou států neodkladně poskytnout jakékoliv daňové informace na dožádání. Po skončení kalendářního roku se také poskytují pravidelné informace, které se týkají zisku podniků k takzvané simultánní kontrole, dividendách, úrocích, licencích, příjmech z prodeje majetku, příjmech ze zaměstnaneckého poměru, příjmech umělců a sportovců, odměnách managementu, důchodech a převodech nemovitostí.Simultánní kontrolaMemorandum o porozumění se Slovenskem se věnuje především simultánní kontrole. Předpokládá, že si strany vzájemně vymění běžné daňové informace a vytipují ty podniky nebo podnikatele, kteří uskutečňují finanční transakce mezi oběma státy. Poté zahájí současně kontrolu a její poznatky si budou bezodkladně předávat. Kontrolovat se tak budou vydané a přijaté faktury, platby, odvody daní a hlášení daňovým úřadům. Týkají se pouze plátců daní, kteří působí v obou státech. Daňová kontrola se provádí u těch subjektů, u nichž vzniklo podezření z daňových úniků a které vykazují nižší zisk, ztrátu, převádějí vzájemně prostředky mezi státy, platí nízké daně nebo odvádějí svůj zisk do daňových rájů. Obě strany, když se dohodnou na simultánní kontrole, určí koordinátory a mohou povolit účast druhé straně na průběhu daňového řízení.Pokuty a penálePokud se daňová správa dozví o utajených příjmech a doměří daň, udělí pokutu v rozdílu odvedené a vyměřené daně. K tomu připočte jednorázovou pokutu ve výši 20 %. To ovšem není všechno. Za dobu, kterou jste neodváděli daň, se počítá penále do dne zaplacení. Úrok se určuje podle repo sazby České národní banky (nyní je kolem 0,5 %) a k tomu se připočte 14 %. Z nezaplacené daně tedy zaplatíte měsíčně a zpětně za každý měsíc přes 1,3 %. Kromě toho může hrozit za neoznámení daně ve výši nad 5 milionů až 10 let odnětí svobody. S daněmi je tedy těžké pořízení. V Evropě si všechny údaje vyměňují daňové úřady automaticky a mimo Evropu má ČR značně dlouhé prsty. Pomalu začínají platit smlouvy s Čínou, arabskými zeměmi, exotickými destinacemi jako jsou Kajmanské ostrovy, ale Hongkong zatím zůstal uchráněn. Přesto se nevyplatí s daněmi žertovat. Informace si získá úřad snadno a rád je při svém špatném hospodaření využije pro získání peněz do státní pokladny.

    12. červen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Magazín
  • Soudní pojmy, které platí od starého Říma

    Anebo neplatí. Na jednu stranu jsme moderní společnost a vyznáváme hodnoty křesťanské civilizace, která si prošla peklem nedodržování lidských práv. Římané byli polyteisty, ale jejich právo se prolnulo do dnešních zákonů a zásad. Jak ale dnes chápeme některé právní pojmy? A jsme dál než byli v Římě?Presumpce nevinyTento pojem zná každý. Na nikoho nelze hledět jako na viníka, dokud nebyl pravomocně uznán vinným. K tomu se pojí také termín nezávislý soud, který se nemá nechat čímkoliv ovlivnit a má rozhodnout pouze podle důkazů. Být nevinen před vynesením rozsudku ale není tak jednoznačné. Na vině jsou především sdělovací prostředky. Často se můžeme dočíst u souzených lidí, že někdo vynáší veřejně rozsudek nad někým, kdo je jen obviněn nebo obžalován. Má k tomu společnost právo?Veřejné pranýřováníLidé rádi odsuzují a hned trestají. Spravedlnost jim připadá pomalá, liknavá, nedůsledná a málo přísná. Zapomínají na jeden důležitý fakt. Svoje úsudky si vytvářejí na základě zprostředkovaných zpráv. Ve snaze zaujmout čtenáře a získat návštěvnost, se publikují veřejně různé „pravdy“ a „důkazy“, které mají povzbudit trestající apetit krvežíznivého národa. Jenomže nejsou ucelené, nejsou známy souvislosti a mnohdy je s nimi manipulováno. Presumpce neviny tak dostává škodolibý rozměr, kdy již jen obvinění znamená veřejný rozsudek. Lidé jistě mají právo na informace, ale znát celé kauzy je porušením práv každého člověka. Nikdo nikdy neví, kdy se může dostat do role obviněného, kterého začnou odsuzovat sdělovací prostředky.Nezávislý soudMůže být vůbec v mediální válce všichni proti jednomu soud nestranný? Existují soudci, kteří se vyhýbají čtení novin a informacím o případu. Ti prokazují svoji nezávislost a nevezou se na populistické vlně. Mnoho soudců ale rádo mluví o případech a zaujímá postoje, které znamenají porušení práv. A další se snaží vyhovět lidu. Exemplární potrestání je přesným příkladem porušení práv obviněného, respektive obžalovaného. Výstrahu jiným možným zločincům lze dávat, ale nikoliv jako exemplární, ale pouze jako odůvodněný trest na základě trestního zákona. Proto soudy nejsou zcela nezávislé a mediální případy dopadají velice pozoruhodně.Veřejnost při jednáníPro objektivitu soudního řízení je projednávání případu veřejné. Tato kontrolní funkce ale dosahuje někdy rozměru lynčovacího. Veřejnost je vedena jistě oprávněným zájmem na potrestání pachatele. Ale její účast nemá tlačit na soud k nepříznivému rozhodnutí pro obžalovaného. Naopak. Veřejnost má kontrolovat, zda je soud objektivní a zda dodržuje práva všech zúčastněných, zda se nedopouští nezákonností nebo nestraní nějakému z účastníků.Dlouhá cesta k ŘímuNěkdy se zdá, že římské právo by zaplakalo nad svými následovníky. Soudci soudí podle přání lidí. Nikdo sice není trestán před vynesením rozsudku, ale vazba je značným omezením svobody a mnohdy se zneužívá pro trest před rozsudkem. Také odsouzení na základě důkazů je v českém právu nejasné. Nejsme v USA, kde musí být předložen přímý důkaz nebo jednoznačné nepřímé důkazy. Vše je na soudci. Soud nemusí dbát na žádné prokázání a může prostě jen nabýt přesvědčení a někoho poslat za mříže. Důkazy může hodnotit volně, jak chce a jakýmkoliv způsobem je vykládat. Není v podstatě ničím vázán.Problém českých soudůProto je zatím české soudnictví dost primitivní a subjektivní. Presumpce neviny tolik ani neplatí, soudy se nechávají ovlivňovat a jakékoliv důkazy mohou být posuzovány naprosto rozporuplně. Proto máme nejasné rozsudky, podivně různé tresty, malou důvěru v soudní systém a nejistotu při každém soudním líčení. Trestní řád je zaostalý a umožňuje porušování práv všech stran. Dokud nebude dána jednoznačnost přímých důkazů a možnost vyvrácení pochybných tvrzení, bude docházet k omylům. Nelze přece spoléhat na tisk a subjektivitu jednoho člověka.

    19. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Privatizace Mostecké uhelné má první oběť - ByznysPlac.cz

    Tentokrát se ale nejedná o trestní stíhání nebo soudní řešení známého případu. Pro Měkotu si přišla vyšší spravedlnost. Smrt je konečným řešením každé kauzy. Jaký vliv bude mít na trestní řízení? Uvidí stát ještě někdy vytunelované miliardy?Kauza Mostecké uhelnéPrivatizace MUS proběhla tak, že společnost vydala akcie, tyto převedla do FNM (Fond národního majetku) a následně prodala. Akcionáři se stali manažeři této společnosti, protože skoupili tyto akcie. Ovšem nikoliv za peníze, které by získali z podnikání nebo z úvěrů, ale za majetek skupované akciové společnosti. Jednalo se o typický případ tunelování, kdy vedení společnosti používá různých metod k vyvedení majetku a skupuje akcie, aby se stalo majoritním akcionářem. Po získání většiny akcií pak zakryje všechny stopy po této trestné činnosti.Velký KoláčekPro stát byla tato transakce značně nevýhodná a znamenala bezpracné ovládnutí velké společnosti. Pan Koláček, který je mezi stíhanými, vytvořil společnost Appian Group. Peníze se převáděly do Švýcarska a majetek MUS tak byl prán přes švýcarské banky. Tento jakoby nepřehledný postup měl vést k získání majority vlastním majetkem společnosti. Když Appian ovládla MUS, tak došlo ke koupi státního podílu v MUS, který byl v objemu 46 % prodán Appian za 650 milionů. Později byla MUS prodána Tykačovi za 10 miliard. Výsledek privatizace znamenal, že stát nejméně 10 miliard prodělal, než kdyby MUS prodal přímému investorovi. A to není započítáno vyvádění majetku, za který se akcie koupily a který byl ziskem nebo obratem společnosti.Odblokování majetkuDnes jeden z aktérů kauzy zemřel při golfu. Světská spravedlnost na něj nedosáhla. Pro trestní řízení to ale není žádná výhoda. Trestní stíhání Měkoty bude zastaveno. Tím se také musí uvolnit jeho majetek a věc lze řešit pouze v rámci dědického řízení. Postih těchto tunelů tak má po Klausově amnestii další problém.

    26. červen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Aktuálně
  • Anomálie českého soudnictví pokračuje

    Tak se prý konečně zruší vrchní státní zastupitelství. Zda je to dobrá nebo špatná zpráva, se teprve ukáže. Hlavní tíha dozorování trestního řízení u policie a sezení před soudem se tak dostane u důležitých kauz převážně k městským státním zástupcům. V soudnictví se ale nic nemění.Obecné soudyPokud pomineme Ústavní soud, který se vymyká běžnému rozhodování, pak máme v ČR zajímavě složitý soudní systém. Lehčí a běžné věci rozhoduje samosoudce na okresním nebo obvodním soudu. A to v civilních i trestních věcech. Poté následují krajské či městské soudy, které buď řeší odvolání nebo samy v senátech rozhodují o trestních a civilních či obchodních sporech. Senáty mají jednoho soudce a dva přísedící z lidu. Poté je pro odvolání určen Vrchní soud v Praze nebo Olomouci, kde zasedá senát se třemi profesionály. A nakonec je zde Nejvyšší soud, který řeší takzvaná dovolání, ale nerozhoduje přímo v řízení.Kdo bude na Vrchním souduZrušením Vrchního státního zastupitelství tak dojde ke kuriózní situaci u Vrchních soudů. Státní zástupce, který třeba podal žalobu ke Krajskému soudu v Praze a je tedy krajským státním zástupcem, zastoupí stát u Krajského soudu. Kdo pak půjde k Vrchnímu soudu? Většina případů končí odvoláním, o kterém rozhoduje právě Vrchní soud a doposud tam chodil státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství.Zastupování u Vrchního souduRozhodně by nemělo být umožněno, aby třeba krajský státní zástupce měl případ dále. Státní zastupitelství má u soudu nejen funkci žalující strany, ale dohlíží také na spravedlnost řízení a může třeba žalobu vzít zpět a dosáhnout tak spravedlnosti jinou cestou.To by určitě ten stejný státní zástupce neudělal. Budou tedy na Vrchní soud chodit jiní krajští nebo městští státní zástupci? Nebo tam půjde volený nejvyšší státní zástupce? A potom přece nastane stejná situace s případným dovoláním k Nejvyššímu soudu. Tam zase zastupuje stát nejvyšší státní zástupce. Bude to ten stejný jakou Vrchního soudu?Změna soudního systémuSe změnou státního zastupitelství se tedy měl změnit i soudní systém. Vrchní soudy by měly být zrušeny. Všechny případy by pro jednoduchost a orientaci občana měly nejprve obvodní nebo okresní soudy (a rozhodovaly by ve složitějších věcech v senátech), městské a krajské soudy by byly odvolací a měly by 3 profesionály a Nejvyšší soud by měl zůstat pro dovolání, ale měla by se vrátit i praxe třetí instance. Ta by měla znamenat, že při určitém druhu a výši trestu nebo škody (například doživotí) by byla možnost ještě jednoho odvolání. Třeba případ Kájinka je důkazem toho, že by se mělo rozhodovat na více úrovních. Zákon o státním zastupitelství tedy ještě neplatí, ale přinejmenším vyvolává otázku kam s Vrchním soudem?       

    17. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Antimonopolní úřad – skutečně se nás netýká?

    Zákon o ochraně hospodářské soutěže zavedl řadu pravidel do obchodních praktik. Dohody o cenách, různé podmínky pro dodavatele a odběratele, dohody při výrobě a všechno, co znamená nějaké ujednání, které omezuje volnou soutěž, může být zrušeno a pokutováno. Nyní se zdá, že úřad skutečně naplňuje svoji funkci.Vyloučení AREVYNa úřad se obrátila francouzská společnost, která se domnívala, že byla neoprávněně ČEZem vyloučena ze soutěže o dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Otázka účasti se přetřásala tiskem a ČEZ vyřadil AREVu pro údajné nepředložení fixní ceny, která měla být podmínkou tendru. V soutěži za 200 – 300 miliard tak zůstávají jen dvě společnosti Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200. Kolem soutěže je rušno hlavně z politických důvodů. AREVa se může odvolat k předsedovi ÚOHS a poté by mohla napadnout rozhodnutí u správního soudu.Zrušení veřejné zakázkyÚOHS také vede řízení a došlo ke zrušení dodatků k prováděcí smlouvě, které se týkaly výplaty sociálních dávek. Tato zakázka je od samého počátku podivná a systém nikdy pořádně nefungoval. Především došlo k porušení principu zadávání, kdy se zakázka uzavřela bez veřejné soutěže. Zrušeny jsou ale jen dodatky k této smlouvě.Práva a pokutyÚOHS může ukládat různé sankce. Za nepředložení dokladů se počítá až 300.000 Kč nebo 1 % obratu za ukončené účetní období. Pokuta 100.000 Kč je uložena tomu, kde ztěžuje řízení a třeba se nedostaví k podání vysvětlení. Nejvyšší pokuta se uděluje za nedodržení zákonných ustanovení hospodářské soutěže nebo nerespektování opatření ÚOHS a dosahuje 10 milionů korun nebo 10 % obratu. Úřad tak má značné pravomoci, a pokud funguje efektivně, může hájit zájmy spotřebitelů i státu. Poslední příklady ukazují, že nezávislost a kompetence začínají převažovat.

    20. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Konvence OSN – týká se České republiky, ale nikdo o ni nestojí

    V České republice není problém korupce systematicky ani dostatečně efektivně řešen. Stále jsme svědky různého obohacení politiků a komunálních nebo vládních úředníků. Přitom existuje dokument, kterým se stát zavázal bojovat s korupcí účinnými a jednoznačnými prostředky.Majetek funkcionářůNejotřesnějším momentem korupce je očité a občanům se vysmívající „náhlé“ zbohatnutí politiků. Výmluvy, které provázejí tento jev, jsou často dětinské, hloupé a průhledné. Levné pozemky najednou získávají neskutečnou hodnotu, prodávají se firmy s nulovým obratem za miliony, některé společnosti náhle získávají miliardové zakázky a politici odklánějí peníze, jak se dá. Drzost některých je tak veliká, že ani neodpovídají na dotazy k majetku nebo se vymlouvají na bohaté příbuzné, záhadné půjčky nebo dary. Přitom by majetek funkcionářů měl být jednoznačný a každou korunu by měl umět politik doložit.Existuje řešeníKapitola 20 – nezákonné obohacení podle Konvence OSN z roku 2003 je řešením. A zní českým funkcionářům velmi nepříjemně: „Za podmínky dodržování vlastní Ústavy a základních principů svého právního systému každá země – účastník posoudí možnost přijetí takových zákonodárných a jiných opatření, která mohou být nutná, aby byla jako trestní odpovědnost považována taková činnost, která znamená úmyslné, nezákonné obohacení veřejného činitele, a to nezákonné obohacení, které spočívá v převýšení jeho zákonných příjmů, které nemůže rozumně objasnit.Nepříjemný problémZ čeho žijí a jak mohou mít tak obrovské příjmy političtí činovníci všech stran, není jasné. Neustále se dovídáme, že politik si nakoupil nemovitosti, že hýří v nočních podnicích, střídá luxusní vozy (o drahých milenkách nemluvě) a jeho běžný plat kolem 50.000 Kč měsíčně prý postačuje na měsíční milionové útraty. Pro mnohé by tedy bylo takové ustanovení v trestním kodexu velmi nepříjemné.Kariéra politikaO cílech a jednání mnohých politiků si nikdo nedělá iluze. Do politiky vstupují s ideály učinit všechno možné pro svoje dobro. Jsou voleni občany, ale ti pro ně představují balast hlasů, který znamená jen příjemnou a vlivovou funkci s možností čerpat úplatky, všimné a brát provize za jakékoliv svoje rozhodnutí. Přistihnout tyto činitele je obtížné, protože jednají pomocí nastrčených firem, příbuzných a korupční mafie, která sedí na státních a komunálních zakázkách.Trestný činPokud by Česká republika respektovala konvenci OSN, měla by v trestním řádu již dávno zavedený paragraf nezákonného obohacení. Ten by znamenal velké nepříjemnosti. Stačilo by zjistit neobvykle vysoký majetek nebo neočekávané zbohatnutí a policie nebo státní zastupitelství by mohlo politika obvinit. Jako obviněný by musel strpět úkony trestního řízení. Došlo by ke sečtení jeho majetku a porovnání s příjmy. Policie by měla přístup k účtům, cestám, svědkům a politik by byl povinen doložit, kde na všechno vzal. Mnohým by se asi těžce vysvětlovalo, jak „legálně“ zbohatli.Korupce je dnes největším problémem státu. A především občanů. Daně končí v bezedných kapsách politiků a jim věrných pseudopodnikatelů. Příjmy z korupce odhadují světové finanční instituce na 40 až 60 miliard korun. Jsou téměř ve výši ročního schodku rozpočtu. Místo zvyšování daní by se mohly daně snížit a nastartovat ekonomika, pokud by veřejní činitelé nekradli. Ale Česká republika nespěchá s trestními postihy. Přece si nebude „dělat“ do vlastního hnízda. A nějaká konvence OSN? To přece počká… 

    22. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Právní jistota – ČR má minimum zrušených pravomocných rozsudků

    Občas se dozvíme zajímavou zprávu o zrušení rozsudku v USA pro nějaké pochybení soudu. Stejně často se objeví zpráva, že takový člověk by u nás nebyl odsouzen a jako odezva se objeví argumentace, že u nás máme vzdělané soudce, kteří se chyb nedopouštějí. I když jako podnikatel mohu brát trestní řízení na lehkou váhu, pokud neporušuji zákon, je přece jen něco zvláštního v ČR.Odměna přísedícíhou souduV USA rozhoduje porota a proti tomu stojí český soudce. V těžších případech rozhoduje v ČR senát, který se skládá z dvou občanů bez právního vzdělání a jednoho profesionálního soudce. Amatérská část senátu je velice špatně placena. Za prospání procesu mají 150 Kč paušální náhradu, ze které se strhává daň 22 Kč a sociálka 7 Kč. Přísedící u soudu tak dostane 121 Kč za den a kromě toho mu přísluší od zaměstnavatele prostá náhrada mzdy. K výkonu funkce přísedícího tedy musí souhlasit zaměstnavatel a poslat tak zaměstnance k soudu. Za několik let tak dostane náhradu od soudu za ušlou mzdu. Proto většinu přísedících tvoří důchodci. Tam souhlas není třeba.USA kontra ČRV Americe naopak platí, že přísedící je vybrán z jakékoliv kategorie občanů. Nezáleží na zaměstnavateli. Stát platí porotu podle svých kritérií a protože se jedná o občanskou povinnost, nemůže nikdo odmítnout bez zřejmých důvodů. O vině obžalovaných v USA rozhoduje porota z amatérů a v ČR jeden profesionál. V diskuzích se tak často objevuje názor, že se vlastně jedná o laickou volbu, která nemá svoje opodstatnění. Pokud se vyhneme srovnání českého profesionála řady laiků, pak je třeba konstatovat jeden podstatný fakt. V USA musí soudce respektovat porotu pouze v případě zproštění viny. Tehdy mu nezbývá než obžalovaného propustit. Pokud je obžalovaný uznán vinným, soudce má před sebou celou škálu rozhodnutí. Může udělit jakýkoliv trest, třeba i obviněného nepotrestat a jakkoliv aplikovat právo. Který systém je tedy objektivnější?Problém obnovy řízeníV USA tedy soudce na základě vyjádření poroty udělí trest. Může být zcela nestranný. Jenom sleduje jednání a rozhoduje. Proto není problém napravovat chyby. Jiný soudce může nespravedlivě odsouzeného bez poroty poslat na svobodu. V ČR to ale nejde. Pokud soud udělal chybu, věc se vrací stejnému soudci a ten rozhoduje sám o sobě. Musí tedy zapátrat ve svém svědomí a povolit obnovu. To se asi nikomu moc nechce. Byl by přetřásán v tisku a vypadal by jako špatný soudce. Proto v ČR je obnova zcela výjimečným produktem práva. Naproti tomu USA s tím probém nemají. Neexistuje kolektivní vina a porota se může mýlit.Jak podnikatelV situaci obžalovaného se může ocitnout každý. Stačí naštvat Daňovou správu. Podnikatel se domnívá, že o něm bude objektivně rozhodovat nezávislý soud. Ten však není dostatečně personálně obsazen. Zatímco v USA jsou porotci řízení soudem a poučováni, v ČR rozhoduje jedna osoba s právním vzděláním. Tím dochází k jednomu nepříjemnému paradoxu. Jeden člověk tak nejen jednání řídí, vyslýchá a řeší, ale ještě má k dispozici přitakávající důchodce. Český systém je tak málo objektivní a závisí na náladě a „profesionalitě“ jednoho člověka. Tím se podnikatel dostává do kleští sympatií, závislostí a nakonec i soudní korupce. A proto je Kajínek ve vězení. Nikdo nemůže přece přiznat chybu. Vždyť o ní rozhoduje každý soudce zase sám. Proto pozor na soudní řízení, podnikatel se vůbec nemusí dočkat objektivního soudu.

    22. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Opravdu chcete vědět, kdy umřete?

    Občas se uvedená morbidní reklama objeví ve vyhledávačích. Stává se populárním, aby člověk věděl, zda má cenu si šetřit na důchod nebo by měl jíst zdravě? Stránky dying-test mají jinou formu a způsob tahání peněz z uživatelů.Test není zdarmaZa provedení testu se platí na území ČR 99 Kč. Což je poměrně vysoká částka, když na zadání několika údajů stačí prostá kalkulačka. Uvedené stránky tak inkasují za důvěřivost a naivitu občanů. Peníze se posílají pomocí SMS zprávy přes společnost FORTUMO, za kterou stránky nenesou odpovědnost. Za testem stojí společnost LARPET GROUP, která vznikla teprve 29. 1. 2013.Co je FORTUMOTato společnost operuje jako poskytovatel placených sms služeb ve více než 70 zemích a smlouvy má s více než 250 mobilními operátory. Je plátcem DPH, takže každá platba obsahuje 21 % přirážky. Platba 99 Kč, tak znamená jen 81,82 Kč. Výhodou plateb je bezplatná registrace a nulové poplatky. Službu si můžete zavést pouhým vyplněním formuláře a integrací do svých stránek. Problémem je ale odpočet ceny. Mobilní operátor si účtuje 40 – 60 % ceny sms jako svoji platbu. Posílá tedy jen malou část zpět. V České republice tak z částky 81,82 Kč zůstane jen 40,91 Kč. Ani poslání peněz není příliš rychlé. Po měsíci placení se teprve další měsíc zúčtují platby a převedou od operátora na FORTUMO. A až následný měsíc po odečtení provize 2 – 3 % dostanete svoje prostředky. Lednovou platbu tedy obdržíte v dubnu.Obchodní podmínkySamotný provozovatel testu tedy z vašeho vyplnění a zodpovězení otázek dostane 40 Kč, což je i tak poměrně slušná částka. LARPET se zavazuje neposkytnout konkrétní údaje o uživateli, ale ponechává si vás v databázi. Naopak je nepříjemným faktem, že si vyhrazuje právo kontaktu kdykoliv v souvislosti s testem podle vlastního uvážení. Údajně se testu zúčastnilo kolem 100.000 osob, které jsou nyní v databázi pro rozesílání reklamy a informací. Pokud by tedy inkasoval za tento test cca 40 Kč, pak by již měl kolem 4.000.000 Kč zisk.Průběh testuV testu se zadávají základní údaje. Nejprve pohlaví a poté věk, který je rozložen na období 0-10, 11 – 15, 16 – 22, 23 – 35, 36 – 50, 51 – 60, 61 a více let. Potřebný je údaj o místě života, který spočívá v určení, zda žijete v místě s více než 100.000 obyvateli, do 100.000 a pod 10.000 obyvatel. Potom se musí uživatel přiznat k četnosti řízení vozidla (denně, týdně, občas nebo vůbec), k pití alkoholu (denně, týdně, měsíčně a abstinent), kouření (ano, ne, příležitostně) a k užívání tvrdých drog (ano x ne). Sami si také musíte odpovědět, zda jíte zdravě, kolik vypijete denně tekutin (0,5 – 1 litr, 1 – 1,5 litru, 1,5 a více), jakého typu je zaměstnání (sedavé, smíšené, aktivní), kolik hodin denně spíte (6 hodin a méně, 6 – 7 hodin, 7 – 8 hodin, 8 hodin a více), kolik hodin sedíte po práci u počítače (0 – 1 hodinu, 1 – 2 hodiny, 2 hodiny a více), zda bydlíte v blízkosti továrny nebo elektrárny, jak jste vysoký/á (do 160 cm, 161 – 170 cm, 171 – 180 cm, 181 – 190 cm, 191 cm a více, kolik vážíte (méně než 40 kg, 41 – 50 kg, 51 – 60 kg, 61 – 70 kg, 71 – 80 kg, 81 – 90 kg, 91 – 100 kg, 101 – 110 kg, více než 111 kg) a odkud pocházíte (Evropa, Asie, Amerika, Austrálie – s Afrikou se nepočítá). Po demografických otázkách se opět vracíme ke zdraví. Otázky směřují na zrak, návštěvu solária, obecnou otázku, zda rodiče trpí dědičnými chorobami, zda jste alergik, jak často navštěvujete lékaře, jak často pijete kávu, zda vůbec máte děti, jak často jíte maso, jak často se pohybujete v zakouřených místnostech, zda jíte sladkosti, zda jste spokojený s životem, zda jste ženatý či s partnerem, zda máte problémy s tlakem, zda bydlíte sám, jíte BIO potraviny, vyskytujete se na horách, jezdíte na dovolenou, provozujete adrenalinové sporty, zda máte hlad a nakonec musíte napsat datum narození.Spousta všeobecných otázek zde byla popsána, protože v podstatě jsou jen spekulativním způsobem určení délky života. Mnohé jsou velmi nekonkrétní a nelze z nich samozřejmě nic dovodit. Například dědičné choroby se podílejí na délce života velice podstatnou měrou a třeba alergie má různé formy a podoby. Test je dost zpřeházen, takže na sebe nenavazují zdravotní údaje, stravovací návyky nebo životní styl. Otázek je téměř 40 a mají spíše vypadat jako podrobný test, ale setkáte se s nimi v podstatě všude. Dobu smrti takto nelze vůbec určit. A test ani nedostanete. Museli byste na konci na telefonní číslo 90703 poslat sms s textem FOR ADA a tím se zbavit nepotřebných 99 Kč. Test je v podstatě nanic, ale vypadá jakoby zajímavě. Chcete tedy vědět, kdy určitě neumřete?

    24. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Odposlechy jako součást marketingu

    Ve naší rozhádané společnosti by se dala vymezit dvě základní období – před běžným odposlechem čehokoliv a kdykoliv a období, kdy je považováno odposlouchávání za zakázanou činnost. Co a jak lze odposlouchávat, je nyní zahaleno rouškou nevědomosti, kterou je potřeba trochu poodhrnout. Lze tedy někoho odposlechnout a případně jak a kdy?Odposlech pro zapomnětlivéPři obchodním jednání můžeme upozornit nebo požádat protistranu o možnost nahrání rozhovoru. Pochopitelně může mít taková žádost nežádoucí účinky v podobě nedůvěry, kterou tím žadatel vzbudí. Nahrávání hovoru se obvykle neobejde bez jisté upjatosti a zdrženlivosti. Lidé si prostě zafixují do podvědomí, že musejí být opatrnější a dávají si pozor na jazyk. Bůhví kdo bude potom poslouchat jejich vyjádření.Tajný odposlechV podstatě nic nebrání možnosti odposlouchávat nebo raději nahrávat jednání tajně, pokud se jedná o veřejný prostor, vlastní jednací místnost nebo kancelář. Mnohé firmy si nahrávají přijímací pohovory nebo školení zaměstnanců, aby měly důkaz, že nebudou obviněny z nějakého protiprávního jednání. Má to svoji logiku také při jednání šéfa se svojí sekretářkou, aby později nedošlo k obvinění ze sexuálního obtěžování. Naopak by si při sexuálním obtěžování měla důkaz nahrávat sekretářka, i když ta to vůbec nepotřebuje. Tím, kdo totiž musí dokázat, že neobtěžoval, je kupodivu v českém právu žalovaný. Pokud dojde k nějakým intimnostem nahrávání je naopak dost riskantní.Odposlech v cizích prostoráchTady je odposlech již velice problematická záležitost. Lze samozřejmě nahrávat obchodní jednání, ale umístit odposlouchávací zařízení a sledovat cizí počínání v soukromí nebo přímo nesouvisející s naší společnou činností a s rozhovory je skutečně trestné. Nemluvě o otázce umístění takové štěnice a jejího provozu. Zde může dojít k souběhu hned několika trestných činů kvalifikovaných trestním zákonem.Policejní odposlechPolicie má právo v závažných případech odposlouchávat hovory se souhlasem soudce. Po excesech některých policisů, kteří odposlouchávali například soudce Ústavního soudu Rychetského a to na základě legálního povolení soudem, se nyní praxe změnila a popis koho a proč odposlouchávat se musí sdělit soudci. Policie může v odůvodněných případech odposlouchávat bez povolení soudu a to třeba při hrozbě teroristického útoku, únosu, útěku vězně a dalších okolnostech, které nesnesou odkladu a žádost podat následně.Odposlech jako důkazA tady veřejnost většinou dost tápe a plete si odposlech občanský s policejním. Policie musí dodržet podmínky odposlechu, jinak k důkazu nebude přihlédnuto. Musí bezpodmínečně požádat soud, který může jednak odposlech omezit a jednak zcela zakázat. Odposlech, který soud nepovolil nelze u soudu použít jako důkaz. Občané se však mohou odposlouchávat docela běžně, pokud neporuší soukromí jiných osob. Třeba doma odposlouchávat manžela nebo manželku je sice nechutné, ale použitelné v rozvodovém řízení. Stejně tak lze v trestním řízení použít odposlech nabídky úplatku (nesmí být pořízen nezákonně policií) nebo výhrůžky či vydíraní protistranou. Trestní řízení klade na první místo zjištění skutkových podstat trestných činů a jakýkoliv důkaz, který k tomu dopomůže, je akceptovatelný, tedy i soukromý odposlech.Odposlech je tedy docela široce použitelná možnost ochrany svých zájmů. Není příliš etickým prvkem jednání a vzbuzuje značné emoce. Ale někdy pomůže k objasnění trestné činnosti nebo k provedení dokazování u obchodního sporu. Na jednu věc je ale třeba si dávat vždy pozor. Odposlech musí být analogový. Tedy takový, kde bude zachycen skutečný hlas člověka a nikoliv hlas generovaný nějakým zařízením. Když se například spojíte po Skypu, tak skutečný hlas nikdy neuslyšíte a jako důkaz jej nelze použít.

    27. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Zrušení a řetězení živností - ByznysPlac.cz

    Z udělení živnostenského oprávnění se pomalu, ale jistě stává jakýsi státní regulační nástroj. V České republice je živnost velice komplikovaná a v podstatě zbytečná. U volných živností jde jen o ohlášení a nepožadují se žádné zvláštní podmínky. Kromě poddanosti státu.Dluh vůči státuJe pozoruhodné, jak stát lpí na živnostenském oprávnění. Zápis do rejstříku stojí tisíc korun, ale o částku nejde. Nerovnoprávnost v udělování oprávnění spočívá například v dokazování bezdlužnosti. Proč stát požaduje doložení, že dotyčný nemá závazky vůči státu a tedy vůči sociální správě, zdravotní pojišťovně a berňáku? Proč stát brání tomuto podnikání, když právě z něj by mohl dostat dluhy zpět, je nelogické. Kromě toho tím vytváří černý trh práce, kdy mu odcházejí prostředky z daní.   Živnost pro firmuNaprosto absurdním a nesmyslným nařízením je potom živnostenské oprávnění pro firmu. Je až komické, že strojírenská fabrika s tisíci zaměstnanci má jako odpovědnou osobu jednoho ubohého technika, který je zapsán na udělení živnosti. V době, kdy existují systémy řízení a kontroly jakosti, má společnost povinnost zcela formálně a bez jakéhokoliv praktického významu opatřit si živnostenské oprávnění. Tento postup nemá v Evropě obdobu a je pouze úředním šimlem.Zákaz řetězení živnostíA státu se nelíbí dokonce i to, že by provozoval živnost někdo s odebraným živnostenským oprávněním ve firmě.  Tedy, že by se takový bývalý živnostník stal členem statutárního orgánu právnické osoby. Takže nejen, že se živnost pro firmy nezruší, ale ještě rozšíří. Na obchodní rejstřík tak přibude další papír, kterým bude prohlášení o tom, že dotyčný nebyl zbaven živnostenského oprávnění. A dokonce tomu bude i naopak. Pokud někdo bude členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění, nebude moci odejít a sám mít živnost.Negativní dopadProč se tak stát upnul k živnostem? Je to jen „papír“, který nemá valný význam. Volná živnost nic neznamená a vůbec by nemusela existovat. Přes živnostenská oprávnění vidí stát možnost šikanování občanů, kteří chtějí samostatně podnikat a nebýt tak závislí na státu. Absurdita s odebíráním živností a vytvářením státního monopolu na povolení základního kapitalistického práva, je omezováním základních svobod. Povede k vyšší nezaměstnanosti a obcházení zákona. Vždyť stejně tak by mohl stát zakázat práci někomu, kdo byl z práce propuštěn? Přes podmínky, které stát požaduje u živnostenského oprávnění tak dochází k manipulování s občany a dalšímu systému neoprávněné kontroly a šikany. 

    17. červen 2020 - Napsal: Redakce