Výsledky vyhledávání v sekci: Návody

  • Na co se může finanční úřad ptát do zahraničí? -ByznysPlac.cz

    Mezi daňovými systémy v různých zemích probíhají různé datové toky a informace. O každém plátci nebo neplátci daní se tak může česká daňová správa dozvědět zajímavé údaje. K zemím mimo EU je potřeba, aby ČR měla uzavřenou dvoustrannou dohodu, ale v rámci Evropské unie není třeba nic dalšího. Prostě se stačí ptát.O čem se finančáci mohou dozvědětV dotazech na daně zastupuje daňovou správu Ministerstvo financí. Právní pomoc se týká přímých daní, což jsou v České republice daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí a mohou to být obdobné daně v jiných státech, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku a dále jsou to oblíbené daně z pojistného – sociální a zdravotní. V zemích EU se tedy mohou vyměňovat jakékoliv doklady daňového poplatníka bez jeho vědomí o jakýchkoliv daních, ať je platil v ČR, Německu, Řecku nebo Anglii. Daňová správa tak může získat ucelený a přesný přehled příjmů a jejich danění.Systém výměnyExistují tři druhy výměny informací – automatický, z vlastního podnětu a na dožádání. Česká daňová správa si musí systém a způsob výměny informací dohodnout takzvaným memorandem s každým státem. Dalo by se říci, že se jedná o prováděcí předpis, který řeší průběh, práva, povinnosti a způsob výměny informací. Nezůstává však pouze u výměny. Finančáci a kontroloři z ČR a naopak ze zahraničí získávají práva přítomnosti kontrolorů na území jiného státu, domlouvají typ a četnost výměny dat a provádějí souběžné daňové kontroly v různých zemích. Takto může být evropská společnost se sídlem v jednom státu a s pobočkami v různých zemích kontrolována současně a tedy velice koordinovaně jednou kontrolou ve všech místech svého působení.Memorandum o porozuměníČeská republika tak má uzavřena takzvaná Memoranda o porozumění a také Dohody o zamezení dvojího zdanění se 77 státy. Je mezi nimi například Kanada, Austrálie, Bermudy a samozřejmě všechny evropské země včetně Slovenska. S naším bývalým federálním partnerem existuje tato dohoda od 10.12.2009. V případě informací na dožádání stanovuje povinnost obou států neodkladně poskytnout jakékoliv daňové informace na dožádání. Po skončení kalendářního roku se také poskytují pravidelné informace, které se týkají zisku podniků k takzvané simultánní kontrole, dividendách, úrocích, licencích, příjmech z prodeje majetku, příjmech ze zaměstnaneckého poměru, příjmech umělců a sportovců, odměnách managementu, důchodech a převodech nemovitostí.Simultánní kontrolaMemorandum o porozumění se Slovenskem se věnuje především simultánní kontrole. Předpokládá, že si strany vzájemně vymění běžné daňové informace a vytipují ty podniky nebo podnikatele, kteří uskutečňují finanční transakce mezi oběma státy. Poté zahájí současně kontrolu a její poznatky si budou bezodkladně předávat. Kontrolovat se tak budou vydané a přijaté faktury, platby, odvody daní a hlášení daňovým úřadům. Týkají se pouze plátců daní, kteří působí v obou státech. Daňová kontrola se provádí u těch subjektů, u nichž vzniklo podezření z daňových úniků a které vykazují nižší zisk, ztrátu, převádějí vzájemně prostředky mezi státy, platí nízké daně nebo odvádějí svůj zisk do daňových rájů. Obě strany, když se dohodnou na simultánní kontrole, určí koordinátory a mohou povolit účast druhé straně na průběhu daňového řízení.Pokuty a penálePokud se daňová správa dozví o utajených příjmech a doměří daň, udělí pokutu v rozdílu odvedené a vyměřené daně. K tomu připočte jednorázovou pokutu ve výši 20 %. To ovšem není všechno. Za dobu, kterou jste neodváděli daň, se počítá penále do dne zaplacení. Úrok se určuje podle repo sazby České národní banky (nyní je kolem 0,5 %) a k tomu se připočte 14 %. Z nezaplacené daně tedy zaplatíte měsíčně a zpětně za každý měsíc přes 1,3 %. Kromě toho může hrozit za neoznámení daně ve výši nad 5 milionů až 10 let odnětí svobody. S daněmi je tedy těžké pořízení. V Evropě si všechny údaje vyměňují daňové úřady automaticky a mimo Evropu má ČR značně dlouhé prsty. Pomalu začínají platit smlouvy s Čínou, arabskými zeměmi, exotickými destinacemi jako jsou Kajmanské ostrovy, ale Hongkong zatím zůstal uchráněn. Přesto se nevyplatí s daněmi žertovat. Informace si získá úřad snadno a rád je při svém špatném hospodaření využije pro získání peněz do státní pokladny.

    12. červen 2020 - Napsal: Redakce
Výsledky vyhledávání v sekci: Magazín

  • Registrační pokladny – co vlastně přinesou

    Boj o registraci obratů drobných obchodníků se zostřuje. Zdá se, že vláda neví, proč by neměla tento způsob zavést, ale přesto je proti. Odvolává se na zbytečné náklady malých podnikatelů. Naopak opozice tvrdí, že se zavedením registračních pokladen vybere více daní.Jak registrovat obratRegistrační pokladny jsou tak trochu přežitkem doby. Mnoho podnikatelů rovnou účtuje v pokladních systémech, takže mají denní přehled o obratu. K tomu přistupuje účetní program, kde změny a opravy lze provádět pouze nesmazatelným záznamem. Pro tyto obchodníky bude registrační pokladna skutečně nesmyslem. Budou muset jen dojít na úřad a nechat si zapečetit stávající pokladnu. Malí obchodníci pracují jen s obchodními bločky, které vyjedou z vylepšené kalkulačky s tiskárnou. Pro ně bude případné zavedení skutečně nákladem. Daňová správa si bude moci kdykoliv osobně zkontrolovat obrat a porovnat s účetnictvím.Zboží bez paragonuKde a jak vzniká zboží bez paragonu? Cest je mnoho. Podstatou prodeje je zisk, který se generuje nadceněním dodaného zboží. Některé zboží se dodává na fakturu a cena je přesně uvedena. Obchodník k této hodnotě přidá svůj zisk a zboží prodá. Z rozdílu cen by měl platit daň. Proto u některého zboží nevydá paragon a tím se mu sníží obrat, zboží prodá jakoby levněji a nemusí platit vyšší daň. Stejně tak může mít zboží zcela bez dokladu. Například si nakoupí v Metru nebo prostě ve slevách v supermarketech. Tam samozřejmě nikdo kupujícího neeviduje. Mnoho systémů, jak obejít daně, je také založeno na dodání zboží bez dokladů při platbě v hotovosti.Registrační pokladny a daňové únikyZamezí registrační pokladny daňovým únikům? V určité míře asi ano. Ale pokud dnes vydává někdo zboží bez paragonu, pak jej bude vydávat dál. Za to bude určitě hrozit vysoká pokuta. Přesto bude dopadení dost složité. Například malí prodejci svoje zákazníky znají. Když si k nim někdo chodí nakupovat večer po práci nebo běžně na přilehlé tržiště, tak vědí, že nejde o kontrolu. Problém nastane jedině tam, kde byl vydán paragon a prodejce jej prostě neuvedl v tržbě. Dnešní anonymita a pravděpodobnost, že se na vydaný paragon neuplatněný v účetnictví přijde, je malá. Ta se registrační pokladnou určitě zhorší.Kolik na tom stát vyděláNejprve je třeba konstatovat, že vydělají obchodníci s pokladnami. Pořízení pokladen bude v objemu 500.000 až 600.000 kusů a jejich zájem je jasný. Při ceně 10.000 Kč za pokladnu tak bude dosažen obrat kolem 5 miliard během několika měsíců. Z toho stát může mít přibližně 150 – 200 milionů na daních. Kolik ale stát dostane z drobných obchodníků? Bude kromě efektu prodeje pokladen skutečně vybráno více daní? ČR má HDP kolem 4 bilionů. Z toho asi 60 % tvoří maloobchodní obrat, který mnoho let stagnuje. Kolem 2,4 bilionu tak tvoří maloobchod a z toho velké řetězce a firmy, které nemohou obejít obrat hotovostními platbami a nevystavením dokladů, je cca 80 %. Jedná se tedy o obrat cca 480 miliard. Při úvaze, že z tohoto obratu je zisk cca 20 %, má obchodník odvést daň ze základu cca 80 miliard a při 15% dani tedy 12 miliard. Tato částky by vznikla jako daňový nedoplatek pouze v případě, že by celý maloobchodní sektor, který může provádět neregistrované platby, neodvedl žádnou daň. Protože ale existuje mnoho legálních způsobů snížení daně (paušální daň, odpočty, sleva na poplatníka atd.) bude se jednat maximálně o 5 – 10 % daňového úniku zaviněného nepřiznáním obratu a tedy jde o částku 500 milionů až 1 miliarda. Když ještě snížíme uvedený propočet o náklady na kontrolní činnost a obcházení registračních pokladen o cca 30 %, pak jde státu o cca 150 – 300 milionů na daních. Víc těžko z registračních pokladen získá.Minimální daňNabízí se tedy otázka, jaké zvolit nejlepší řešení. V době internetu je asi registrační pokladna s pečetí Daňové správy a s možností jiných úniků přežitkem. Mnohem účinnější by bylo online napojení na Daňovou správu a průběžný tok dat z obratu. To není levná záležitost, ale velice účinná a okamžitá. A možná je i otázka zavedení skutečné paušální daně. Nikoliv dnešního procentního paušálu. Ten je absurdní a nemá s paušálem nic společného. V různých zemích může podnikatel do určitého obratu vůbec nevést účetnictví, pouze shromažďuje příjmové doklady. Kupodivu třeba v Rusku. A platí určitou daň ve výši například 5.000 Kč. Tím se nemusí starat o žádný zisk, o vedení dokladů, o slevy na úroky, slevy na poplatníka a všelijakou havěť, kterou do účetnictví zavedla byrokracie. Prostě se stará jen o podnikání, odvede 5.000 Kč za rok a má klid od všech papírů. Je to asi nejlevnější řešení, které by přineslo od mnoha soukromníků daně. Vždyť dnes většina neplatí stejně nic. V jednoduchosti je totiž síla.

    17. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Daňová evidence

    V roce 2004 bylo zrušeno jednoduché účetnictví a nahrazeno podobným způsobem účtování s názvem daňová evidence. Účtovat jednodušeji bez nutnosti vést podvojné účetnictví může fyzická osoba, která se nestala účetní jednotkou, nemá obrat přesahující 25 milionů, není členem sdružení a není zapsána v Obchodním rejstříku třeba jako podnikatel. Daňovou evidenci ani podvojné účetnictví nevede ani podnikatel – fyzická osoba, která používá paušální daně.Účel daňové evidenceJako u každého účetnictví jde u daňové evidence o zjištění základu pro výpočet daně z příjmu. Aby mohla být řádně vypočtena a odvedena daň, musí podnikatel vést takovou evidenci, která jednoznačně prokáže objem příjmů a výdajů. Po jejich odpočtu a dalších účetních transakcích je možné vypočítat přesnou částku daně.Způsob vedení daňové evidenceV podstatě neexistuje přesný popis, jak má daňová evidence vypadat. Volba způsobu, jak bude daňový poplatník prokazovat případné kontrole, že správně a přehledně zaúčtoval svoje podnikatelské příjmy a výdaje, je na podnikateli. K vedení daňové evidence je možné si pořídit speciální program nebo použít třeba tabulky v excelu. Podstatnou částí daňové evidence je ale původní doklad. Podnikatel musí ke každému zápisu v daňové evidenci doložit příslušnou transakci. Tedy fakturu, příjmový doklad, smlouvu nebo paragon.Příjmy a výdajeSám název napovídá, že se jedná o peněžní nebo nepeněžní transakce, které přímo souvisejí s podnikáním. Vedeny by měly být v deníku příjmu a výdajů, aby postupně a časově na sebe navazovaly. Nepeněžní transakce jsou například pronájmy nebo půjčky majetku, které neprobíhají přes finanční tok, ale ovlivňují finanční situaci.Kniha pohledávek, závazků a majetkuKromě příjmů má samozřejmě podnikatel závazky a pohledávky, které musí evidovat. Tyto pohledávky a závazky musejí být nějak oceněny, a proto je vedena jejich evidence. Metoda ocenění je dána a musí být dodržena. Stejně tak musí podnikatel nakládat nějakým způsobem s majetkem, ať již movitým nebo nemovitým. Tento majetek je nějakým způsobem oceňován, je odepisován a používán.Inventarizace a archivaceDalší povinností při vedení daňové evidence je inventarizace majetku, ale také závazků a pohledávek. Provádí se každý rok k 31.12. Pro inventarizaci je dobré si zavést karty třeba v elektronické podobě, které budou poisovat jednotlivé položky a jejich odpisy. Stejně tak je důležitá archivace všech dokumentů. Platí povinnost 10 let uchovávat všechny doklady, takže daňová kontrola může vyžádat například paragon z obchodu ještě po tuto dobu.Podstatou daňové evidence je tedy zcela jiný způsob účtování než u podvojného účenictví. Jedná se o určité výkazy, ze kterých musí být patrné, co podnikatel nakoupil, za kolik, jak používá auto, nábytek a jak se to promítá do jeho příjmů a výdajů. Může si samozřejmě vést třeba stav pokladny, pohyby na účtu nebo jiné další záznamy. Pro daňovou evidenci je zásadní že příjem nebo výdaj se zaznamenává v den, kdy nastal, zatímco v případě podvojného účetnictví je rozhodným dnem den zdanitelného plnění, což je většinou vystavení faktury a její splatnost.

    19. květen 2020 - Napsal: Redakce
Výsledky vyhledávání v sekci: Aktuálně

  • Švarcsystém hoří, ale ekonomice nepomohou sankce

    Zákaz švarcsystému je jako prohibice v Americe. Konzumace alkoholu a zákaz výroby nebo distribuce jsou protichůdná a logická optaření. Stát většinou vychází z principu, že škodlivé návyky vyřeší zákonem a trestní sankcí. Tím vytvoří naprostý chaos porušování práv a nerespektování zákonů.Smysl sankcíSankce mohou být ukládány na základě společenské poptávky. A nikoliv pouze zákona. Zákonodárci mají občas pocit, že jsou vysoce nad inteligencí a zodpovědností svých voličů a vymyslí opatření, která něco zakáží. Zákaz bývá tvrdý, nekompromisní a absolutní. Na dodržování svých zákonů, které neodrážejí společenskou situaci si najmou z peněz daňových poplatníků ozbrojené vykonavatele práva v podobě policie, armády a soudců.Prohibice zaměstnání na ŽLPodstatou zákazu švarcsystému není obcházení státu a jeho zákonů. Je jím špatný systém právních norem. To, co poslanci špatně a nevhodně vytvořili svými zákony, chtějí napravit restrikcí. Místo šíleného zákoníku dementní práce chtějí zasáhnout do svobody podnikání a zajistit, aby daně proudily správnou cestou do státní pokladny a podnikatel nemohl dát práci zase podnikateli. Tím chtějí napravit svoje chyby.Chyba plodí další chybyPodstatou švarcsystému není obcházení Zákoníku práce. Podstatou je rozdíl ve zdanění. Zaměstnanci jsou pro podnikatele velice drahou položkou v rozpočtu. Mnohem dražší, než spolupráce s živnostníkem. Na daně zaměstnanci zaplatí zaměstnavatel o téměř 50 % víc, než když si objedná práci od živnostníka. A proto logicky nechce zaměstnance, ale rád využije jiného podnikatele. Jedná tak přece logicky a podle tržního principu. Proč platit víc? Konkurence a zisk jsou základním požadavkem na prosperitu.Zákonná hloupostDenně se mne podnikatelé ptají. Mohu vůbec spolupracovat s živnostníkem? Mohu mu dát „práci“ – zakázku, aniž bych se vystavoval statisícovým pokutám? Co odpovědět? Nikdo netuší, zda úřad a posléze soud nesdělí, že smlouva na živnosťák nebyla pracovním zařazením. Ani soudy v tom nemají jasno a někde podnikatele „odsuzují“ k pokutám a jinde vyhoví žalobě. Podstatou zaměstnávání není otázka podvodné výhody, ale prostého propočtu. Zaměstnanec je strašně drahý a živnostník strašně levný.Podnikatelské minimumKdyž USA zavedlo prohibici, se zlou se potázalo. Stejně dopadla další velmoc Rusko. A stejně dopadne každý, kdo zamezí smlouvám mezi podnikateli. Možná skutečně jde o fiktivní zaměstnávání. Ale čím je způsobeno? Přece špatným zákonem a zdaněním. Uvolněním daňového poddanství u zaměstnanců a snížením daní se dosáhne mnohem většího efektu. Nebude potřeba sankcí a přirozeně budou zaměstnavatelé přijímat pracovníky, sníží se nezaměstnanost a živnost na tom bude stejně, jako zaměstnanec. Otázka tedy zní – kdy přijde místo sankcí rozumné řešení daní zaměstnanců?

    15. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Pražský Magistrát zdražuje svoje „prodělečné“ služby

    Dopravní odbor Magistrátu hlavního města Prahy je zajímavé komunální zařízení. Řada odborníků, kteří pracují za městské prostředky ve svých funkcích, má zřejmě nedostatky ve vzdělání. Nákup elektrobusů byl obtížným oříškem z hlediska platného práva a nyní jsou nedostatky v oblasti ekonomie. Jak jinak totiž nazvat údajně prodělečnou odtahovku?Odtahová službaJe pravdou, že pražané odtahovou donucovací službu příliš nemilují. Parkovat není kde a oblíbená místa, kde se stojí ve druhých, třetích řadách nebo na různých zákazech, má odtahovka dobře přečtené. Stačí se na pár minut zastavit v kanceláři, jít si vyřídit něco na úřad a vozidlo se nemilosrdně nakládá a odváží k nedobrovolnému parkování. Telefonát na policii je potom plný nervního očekávání, zda auto skončilo v rukou zlodějů nebo strážců zákona.Skvělý byznysNa odtazích se krásně vydělává, protože náklady této služby nejsou vysoké. Investice se vyplácí rychlou návratností a pokud má obec ještě na rychlostní radar, prostředky do rozpočtu jen tečou. V Praze odtahová služba prodělává. Je to malý ekonomický zázrak, který ukazuje na zoufalé ekonomické neznalosti propočtu zisku.Cena odtahuPodle informací ze stránek Městské policie Praha stojí odtah vozidla 1.300 Kč a parkovné za první den 150 Kč, za další dny po 200 Kč. Parkovné je vcelku přiměřené, dražší je spíše cesta taxislužbou za vozem. Ovšem odtahová služba AlfaOmega dokáže vozidlo paušálně naložit, složit a odvézt po celém území Prahy za 1.200 Kč. Jiná odtahová služba nabízí stejnou službu po Praze za paušál 1.000 Kč a Odtahová služba Praha malou odtahovku počítá 1.200 Kč a velkou 1.500 Kč (ta není na osobní vůz třeba). Magistrát hlavního města Prahy dospěl k názoru, že pod 1.900 Kč nemůže na odtazích vydělat a tuto částku chce stanovit vyhláškou jako závaznou pro neukázněné řidiče.Soukromníci zřejmě prodělávajíJe jasné, že soukromé odtahové služby jsou velmi prodělečné podnikání. Parky vozidel, dobře placení zaměstnanci a každoroční zisky tomu tak úplně nenasvědčují, ale kdoví z čeho odtahovky vlastně žijí. Jsou totiž minimálně o 100 Kč levnější a měly by produkovat nejen splátky svých leasingů, platy zaměstnanců, ale majitelé jistě chtějí z něčeho žít. Magistrát je o 100 Kč dražší a prodělává.Někdo prodělává, někdo vyděláváMagistrát buď špatně hospodaří nebo opět dokázal uzavřít s odtahovými službami „výhodné“ smlouvy. A protože vztahy odtahových služeb a potřeb úředníků budou zřejmě v značné nerovnováze a je potřeba vytřískat více peněz, uvažuje se o zdražení na 1.900 Kč. Obava řidičů z odtažení se tak spíše stává obavou o zdravý rozum úředníků. Pokud nasadí úřad takovou cenu, bude vydělávat z 1.900 Kč celých 700 Kč. Ale bude tomu skutečně tak? Neuzavře třeba Magistrát smlouvy na odtah za 2.000 Kč, aby mohl prodělávat a lát, že je to nevýhodné a že musí kvůli cenám benzínu a všeho možného zase zdražit?Nechte se odtáhnout dobrovolněKdoví, co se honí hlavami úředníků z Magistrátu. Rozhodně to nebudou žádné ekonomické nebo finanční myšlenky. O zastupování občanů nemluvě, protože prodělávat tam, kde jiný vydělává, není zrovna terno. A řidiči? Existuje jedna možnost. Až špatně zaparkujete, zaplaťte pokutu a zavolejte si soukromou odtahovku. Ta Vás odtáhne o 37 % levněji. A ten rozdíl složte do pokladny magistrátu. Ať má Praha peníze na svoji levnou a efektivní činnost, případně na proškolení zaměstnanců v ekonomickém směru.

    20. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • A zase ty daně – tentokrát hrozí poplatníkovi komunální samospráva - ByznysPlac.cz

    Spravovat se sám zřejmě něco stojí, a tak se letos kromě DPH zvedne také daň z nemovitosti. Zvýšení ale nemá na svědomí ministerstvo financí. Také v obcích chtějí žít lépe nebo si prostě více naplnit pokladny svých bankovních účtů. Se zdražením elektřiny, plynu a tím v podstatě všeho ostatního zjistily obce, že potřebují více peněz na svoje projekty.Pro obecní blahoU obecních daní je alespoň trochu rozpoznat účel a použití daní. Prostřednictvím komunálních úředníků se platí kanalizace, cesty, zavádí plyn, voda, opravuje komunální majetek. Někdy peníze nekončí, kde mají a jindy končí v rukou spřízněných firem, příbuzných a dobře „zavedených“ firem. Obecním blahem se tedy spíše než majitelé nemovitostí mohou pochlubit známí komunálních politiků.KoeficientObce dostaly do rukou tedy zajímavou pravomoc. A doby, kdy byl koeficient pouze  dvojnásobkem, jsou dávno pryč. Naopak se mnoho obcí odhodlalo k pětinásobku. Ten je nejvyšším možným a skutečně znamená pětinásobek daně. Platíte-li tedy 5.000 Kč, obec z vás může dostat až 25.000 Kč, které skončí v bezedné komunální studnici.Obce, které si sáhly na dnoVlastně spíše dosáhly vrcholu. V roce 2012 se mnoho obcí rozhodlo pěkně zdražit pobyt v nemovitostech. V Úvalech u Prahy, Vysoké na Havlíčkobrodsku, Palkovicích na Frýdecko-Místecku a Bílé Vodě se majitelé jen tak nedoplatí. Čtyřnásobek požadují třeba v Jesenicích, Psárech a Řevnicích na Praze-západ.Daním se nelze vyhnout a platí je ti, kteří něco vydělávají a vytvářejí. Jakmile získáte majetek, stát se vrhne na vaše peníze a nejen jednorázovou daní, ale pravidelně požaduje svoje desátky. Je pravdou, že se stát o občany stará, ale úroveň státní služby je dost zoufalá. Mít majetek tedy zavazuje a s nemovitostí přicházejí starosti. Platit je potřeba náklady na energie, vodu, pojištění a nakonec i místní daně, aby člověk mohl chodit po stále více rozbitých cestách a slyšel, že stát ani obce nemají peníze…

    29. květen 2020 - Napsal: Redakce

  • Proč se platí víc než vydělá? - ByznysPlac.cz

    Ve Francii nyní bohatí se jměním kolem 35  milionů platí daňovou přirážku z majetku. O nesmyslnosti daně se vedou různé diskuze. Přitom tato daň existuje v podstatě dávno. Milionářská daň je prostě jedna z nepřímých daní.Stát má nepřímé daně rádPrávě zdanění bez ohledu na příjmy je pro stát důležité a mnoho zemí na tento systém postupně přechází. Vždyť například DPH byla zpočátku jen podpůrná součást rozpočtu a dnes je jeho základem. Kde jsou časy, kdy DPH bylo jen několik procent nebo se vztahovalo jen na některé zboží. V ČR máme nejvyšší v EU sníženou sazbu DPH – 15 % a velice vysokou základní sazbu – 21 %. Pětina každého zboží putuje do státní pokladny. K tomu stát zavedl DPH také na služby. Téměř jakákoliv lidská činnost znamená díky DPH odvod do státního rozpočtu.Majetkové daněNejčastějšími nepřímými daněmi jsou majetkové daně. Například daň z nemovitosti také nezávisí na příjmu. Za svůj byt musíte platit, i když jej sami užíváte. Stejně tak je to s chatou nebo chalupou. Tato daň je pravidelná a vychází z ceny majetku a je tedy obdobou milionářské daně. Není ničím jiným, než postihem za majetek. Aby vypadala lépe, tak jde do rozpočtu obcí, které se starají o údržbu silnic, kanalizací a další služby.Silniční daňDalší daní, které nezávisí na příjmu, je silniční daň. Tady stát udělal rozdíl mezi podnikatelem a běžným občanem. Kdo používá silnice za účelem podnikání a uplatňuje si náklady na auto v účetnictví, ten musí zaplatit. U nákladních aut je to možná pochopitelné. Ty skutečně využívají silnice k podnikatelským účelům. U osobních aut, kterými jezdí lidé do práce, je to trochu s podivem a nespravedlivé.Přechod k nepřímým danímFrancouzi nyní díky milionářské dani platí víc, než vydělají. To je však podstata těchto daní. Stát chce mít jistotu, že dostane peníze do rozpočtu. Firma při svojí činnosti může prodělat, a tak by takovou daň nedostal. Ale prodělávající firma stejně platí daně. Díky nepřímým daním odvede DPH, zaplatí za majetek a auta. Stejně tak odvádí sociální a zdravotní daň, pokud zaměstnává pracovníky. Jakmile tedy něco vlastníte nebo jste společnost, vždy daně platíte. Bez ohledu na zisk či prosperitu. Takže není nic divného na tom, že kdo nemá příjem nebo mu nestačí, stejně odvádí státu jeho desátek. Můžeme se nad tím podivovat, ale o je tak všechno. Ať se daně jmenují jak chtějí, těmto platbám státu se nejde nikdy vyhnout. Nezaplacení by totiž znamenalo blokace a prodej vlastních majetkových aktiv.   

    07. červen 2020 - Napsal: Redakce