Výsledky vyhledávání v sekci: Magazín
  • Registrační pokladny – co vlastně přinesou

    Boj o registraci obratů drobných obchodníků se zostřuje. Zdá se, že vláda neví, proč by neměla tento způsob zavést, ale přesto je proti. Odvolává se na zbytečné náklady malých podnikatelů. Naopak opozice tvrdí, že se zavedením registračních pokladen vybere více daní.Jak registrovat obratRegistrační pokladny jsou tak trochu přežitkem doby. Mnoho podnikatelů rovnou účtuje v pokladních systémech, takže mají denní přehled o obratu. K tomu přistupuje účetní program, kde změny a opravy lze provádět pouze nesmazatelným záznamem. Pro tyto obchodníky bude registrační pokladna skutečně nesmyslem. Budou muset jen dojít na úřad a nechat si zapečetit stávající pokladnu. Malí obchodníci pracují jen s obchodními bločky, které vyjedou z vylepšené kalkulačky s tiskárnou. Pro ně bude případné zavedení skutečně nákladem. Daňová správa si bude moci kdykoliv osobně zkontrolovat obrat a porovnat s účetnictvím.Zboží bez paragonuKde a jak vzniká zboží bez paragonu? Cest je mnoho. Podstatou prodeje je zisk, který se generuje nadceněním dodaného zboží. Některé zboží se dodává na fakturu a cena je přesně uvedena. Obchodník k této hodnotě přidá svůj zisk a zboží prodá. Z rozdílu cen by měl platit daň. Proto u některého zboží nevydá paragon a tím se mu sníží obrat, zboží prodá jakoby levněji a nemusí platit vyšší daň. Stejně tak může mít zboží zcela bez dokladu. Například si nakoupí v Metru nebo prostě ve slevách v supermarketech. Tam samozřejmě nikdo kupujícího neeviduje. Mnoho systémů, jak obejít daně, je také založeno na dodání zboží bez dokladů při platbě v hotovosti.Registrační pokladny a daňové únikyZamezí registrační pokladny daňovým únikům? V určité míře asi ano. Ale pokud dnes vydává někdo zboží bez paragonu, pak jej bude vydávat dál. Za to bude určitě hrozit vysoká pokuta. Přesto bude dopadení dost složité. Například malí prodejci svoje zákazníky znají. Když si k nim někdo chodí nakupovat večer po práci nebo běžně na přilehlé tržiště, tak vědí, že nejde o kontrolu. Problém nastane jedině tam, kde byl vydán paragon a prodejce jej prostě neuvedl v tržbě. Dnešní anonymita a pravděpodobnost, že se na vydaný paragon neuplatněný v účetnictví přijde, je malá. Ta se registrační pokladnou určitě zhorší.Kolik na tom stát vyděláNejprve je třeba konstatovat, že vydělají obchodníci s pokladnami. Pořízení pokladen bude v objemu 500.000 až 600.000 kusů a jejich zájem je jasný. Při ceně 10.000 Kč za pokladnu tak bude dosažen obrat kolem 5 miliard během několika měsíců. Z toho stát může mít přibližně 150 – 200 milionů na daních. Kolik ale stát dostane z drobných obchodníků? Bude kromě efektu prodeje pokladen skutečně vybráno více daní? ČR má HDP kolem 4 bilionů. Z toho asi 60 % tvoří maloobchodní obrat, který mnoho let stagnuje. Kolem 2,4 bilionu tak tvoří maloobchod a z toho velké řetězce a firmy, které nemohou obejít obrat hotovostními platbami a nevystavením dokladů, je cca 80 %. Jedná se tedy o obrat cca 480 miliard. Při úvaze, že z tohoto obratu je zisk cca 20 %, má obchodník odvést daň ze základu cca 80 miliard a při 15% dani tedy 12 miliard. Tato částky by vznikla jako daňový nedoplatek pouze v případě, že by celý maloobchodní sektor, který může provádět neregistrované platby, neodvedl žádnou daň. Protože ale existuje mnoho legálních způsobů snížení daně (paušální daň, odpočty, sleva na poplatníka atd.) bude se jednat maximálně o 5 – 10 % daňového úniku zaviněného nepřiznáním obratu a tedy jde o částku 500 milionů až 1 miliarda. Když ještě snížíme uvedený propočet o náklady na kontrolní činnost a obcházení registračních pokladen o cca 30 %, pak jde státu o cca 150 – 300 milionů na daních. Víc těžko z registračních pokladen získá.Minimální daňNabízí se tedy otázka, jaké zvolit nejlepší řešení. V době internetu je asi registrační pokladna s pečetí Daňové správy a s možností jiných úniků přežitkem. Mnohem účinnější by bylo online napojení na Daňovou správu a průběžný tok dat z obratu. To není levná záležitost, ale velice účinná a okamžitá. A možná je i otázka zavedení skutečné paušální daně. Nikoliv dnešního procentního paušálu. Ten je absurdní a nemá s paušálem nic společného. V různých zemích může podnikatel do určitého obratu vůbec nevést účetnictví, pouze shromažďuje příjmové doklady. Kupodivu třeba v Rusku. A platí určitou daň ve výši například 5.000 Kč. Tím se nemusí starat o žádný zisk, o vedení dokladů, o slevy na úroky, slevy na poplatníka a všelijakou havěť, kterou do účetnictví zavedla byrokracie. Prostě se stará jen o podnikání, odvede 5.000 Kč za rok a má klid od všech papírů. Je to asi nejlevnější řešení, které by přineslo od mnoha soukromníků daně. Vždyť dnes většina neplatí stejně nic. V jednoduchosti je totiž síla.

    17. květen 2020 - Napsal: Redakce